Co je umění přijímat?

0

Všimli jste si toho, co já? Všimli jste si toho, že většina lidí v našem okolí (aspoň teda v mém) jsou mizerní v přijímání?

Ono se o tom moc nemluví.

Víc se mluví o dávání. O tom, že by člověk měl vzít 5-10 % toho, co vydělá a darovat to na charitu. Dát těm, kteří jsou na tom ještě hůř než my a to hlavně kvůli nám samým.

Abysme se naučili vnímat vděčnost, abysme nastavili svůj mindset na to, že už jsme bohatí. Protože, kdo má dostatek ten může dávat, kdo má nedostatek ten dávat nemůže a není to ani tak o tom kolik toho máme, ale jak umíme obdarovávat, jak vnímáme sami sebe a svojí vlastní prosperitu.

Tohle je veliká pravda, ale co posledních pár dní zjišťuju já je, že lidé neumí především přijímat dary…

 

Lidé neumí přijímat dary…

Znáte to, když někomu něco dáte a on vám řekne: „To jsi neměl!“

Jak se půl hodiny dohadujete o tom, kdo zaplatí účet. Jak v lidech okamžitě sepne ten reciproční vztah – on mi dal, já musím dát.

Ono se to zdá jako prkotina, jenže není… Když neumíte přijmout pozvání na oběd bez nějakých výčitek, jak byste mohli přijít do práce a říct si o víc peněz?

Souvisí to totiž s tím samým vnitřním programem – nejsem dost dobrý, nezasloužím si to.

Jasně někdy to může být v práci tak, že doopravdy nejste dost dobrý a prostě nepřinášíte dostatečnou hodnotu na to, aby vás zaplatili líp, ale často vidím lidi, který tu hodnotu přináší, ale nedokážou si říct o přidání, protože v hlavě jim jede ten starej program – nejsem dost dobrej, nezasloužím si to.

 

Řeknu vám příběh

Úžasnou lekci mi v tomhle dal můj dobrý přítel a mentor, kterej je vysoce postaveným manažerem a jako bokovku (má to jako odpočinek) dělá výrobky z kůže – pásky, diáře, brašny.

Sám od něj mám nádhernej ručně vyráběnej pásek a řekl jsem si, že ho koupím i tátovi. Na jeho webu stojí 1750 Kč.

Zastavil se u mě v práci, aby mi ho předal a říká mi: „Pro tebe je Míšo za 800 Kč.“ Vytáhnul jsem dvojku a povídám mu: „To je v pořádku. Díky moc. Je krásnej.“

A víte co mi na to řekl? „Děkuju.“ A vzal si ty peníze! Nezačal tvrdit, že to takovou hodnotu nemá nebo podobný kecy – jednoduše poděkoval a přijmul to!

Respektoval moje rozhodnutí a byl si vědom vlastní vysoký hodnoty… A to je hrozně důležitý!

Úplně stejně důležitý je, že já to myslel vážně… Opravdu jsem mu tu dvojku chtěl dát, protože to byla jen maličká možnost určitý kompenzace za všechno, co udělal on pro mě.

Tohle je mindset bohatých lidí! Jsou si vědomi svojí hodnoty.

Takže až vás někdo obdaruje nebo vám nabídne peníze za něco za co jste nečekali ani korunu, zkuste projednou jednoduše poděkovat a dar přijmout, protože tím učíte sami sebe a svůj mozek nový program – stojím za to, mám hodnotu.

Hodně se tu bavíme o hodnotě – jak jí zvyšovat oblíkáním, chováním, svýma dovednostma, ale nezávisle na tom, jak vysoká bude vaše hodnota, tak stejně důležitý je, aby rostlo vaše povědomí o ní.

Jaký máte na to názor vy? Podělte se o něj se mnou a ostatními chlapy dole v komentářích. A pokud se vám článek líbil, tak budu rád, když ho budete dále sdílet a pošlete ho i vašim přátelům.

[chlap_webinar]

Michal Kučera je autorom knihy Geniální mysl, ktorá dokáže akcelerovať schopnosť učiť sa a získavať nové zručnosti i u tých, ktorých zavrhli ich vlastní učitelia. Sám sa vďaka technikám efektívneho tréningu stal najlepším predajcom naraz v dvoch firmách a vo svojich 24 rokoch nastúpil na pozíciu manažéra. Verí, že každý problém môžeš vyriešiť tým, že se niečo naučíš a verí zároveň tomu, že se môžeš naučiť absolútne čokoľvek.

ZANECHAŤ ODPOVEĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here